Je neděle... Taky vás děsí tak, jako mě? Šílené. Příští týden mě čeká padesát písemek (no dobře asi jenom osm) a navrch ještě nějaké to zkoušeníčko... "velebnosti, du blejt..."
Ještě se hodlám tak do jedenácti dvanácti ulejvat, ale pak už jako fakt! Nejprve otázka English language do konverzace, dopsat líčení do tvůrčího psaní, pak hafo příkladů do chemie a možná bych mohla udělat i ty OSPčka, ať je mám z krku... Zas tak strašné to snad nebude. Jenže se stále vyhýbám takové fialové knížce, kterou jsem si v pátek koupila... na přebalu stojí Odmaturuj z chemie a vevnitř je spousta nezáživných informací, které budu MUSET do května našrotit. A to mě děsí nejvíc. Není naděje, že bych to třeba jen z poloviny mohla zvládnout. Víte, jak jsem po Novém roce psala o předsevzetích... trapný článek...asi ho smažu... Pevná vůle je prostě něco, s čím na mě při rozdáváni komplet zapomněli!
Nespravedlnost!
Navíc jsem teď objevila kvantum nových písniček, které přece musím naposlouchat, no ne?
Ještě se hodlám tak do jedenácti dvanácti ulejvat, ale pak už jako fakt! Nejprve otázka English language do konverzace, dopsat líčení do tvůrčího psaní, pak hafo příkladů do chemie a možná bych mohla udělat i ty OSPčka, ať je mám z krku... Zas tak strašné to snad nebude. Jenže se stále vyhýbám takové fialové knížce, kterou jsem si v pátek koupila... na přebalu stojí Odmaturuj z chemie a vevnitř je spousta nezáživných informací, které budu MUSET do května našrotit. A to mě děsí nejvíc. Není naděje, že bych to třeba jen z poloviny mohla zvládnout. Víte, jak jsem po Novém roce psala o předsevzetích... trapný článek...asi ho smažu... Pevná vůle je prostě něco, s čím na mě při rozdáváni komplet zapomněli!
Nespravedlnost!
Navíc jsem teď objevila kvantum nových písniček, které přece musím naposlouchat, no ne?
A aby toho nebylo málo, tak se pod dojmem Tristana a Isoldy o slovo hlásí i sestra melancholie. Já tenhle film prostě žeru, jsou v něm vyobrazeny snad všechny podoby lásky... na konci vždycky brečím jak malá želva... a pak se ještě několik následujících hodin vžívám zpět do příběhu a pocitů hlavní postav. Nevím, proč to dělám... Snad protože si dovedu tak živě představit, jak se musela Isolda cítit, když na břehu řeky seděla nad skomírajících tělem své životní lásky...
Tak já odkvačím, doma začíná být docela dusno. Máti se v kuchyni vzteká při přípravě oběda, takže brzo přijde i na to, že nic nedělám a to teprv bude tóčo... Snad jste na tom líp...
Mějte se!
Tak já odkvačím, doma začíná být docela dusno. Máti se v kuchyni vzteká při přípravě oběda, takže brzo přijde i na to, že nic nedělám a to teprv bude tóčo... Snad jste na tom líp...
Mějte se!