Podivné přátelství

19. prosinec 2007 | 12.07 |
blog › 
Podivné přátelství
Nebýt Tebe, tak zapomenu, jaké to je... milovat...

Jak bolavé bylo srdce mé,
plné jizev a šrámů,
doposud žijící zastřené
oponou z lží a klamů.

Neschopna snad citu nikdy víc,
nočním prázdnem procházím,
svůj zrak obracím na měsíc,
a zde Tě, Lásko, nacházím.

Nemiluji, však v mysli Tě mám,
od prvního setkání,
polibky vzduchem Ti posílám,
neb tryznu mou zahání.

Jsem v Tobě přespříliš ztracena,
v činech Tvých se nevyznám,
a slovy pouhými zmocněna,
v nemilost Tvou propadám.

Jsi snem a snem asi zůstaneš,
přeludem v krajině času,
lásku i přátelství zastaneš,
smích i slzy i krásu.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář