Miluju vlaky. Tolik vzpomínek a dojmů, atmosféra, leckdy i značné pohodlí a luxus, čas na přemýšlení, klid, pozorování krajiny... Navždy s nimi budu mít spoutaných tolik krásných zážitků...
...A v Brně se samozřejmě utrácelo, jako obvykle. Nejraděj bych si nafackala, ale ten kabátek byl tak stlááášně krásný... :o) Příště zamykám kartu do skříňky a klíč dám schovat mamce (protože ta, když něco schová dobře, tak to ani sama nenajde... :o))!
Nejlepší byl stejnak bruslák s Honzou ;o) Po roce nebruslení a navíc po zranění jsem myslela, že to nezvládnu, ale nakonec jsem nezapomněla nic, dokonce ani překládat, ani jezdit pozadu... Báječný pocit, mít zase na nohou brusle, pod sebou led a vyrývat do něj čáry a kličky. Proč mě jen naši nedali na krasobruslení...? Fňuk...
Musím "znásilnit" Nikol, dotáhnout ji na stadion a povinně mě naučí piruetu! A je mi jedno, že se při tom přizabiju. Já prostě chci umět piruetu a budu ji umět! A basta fidli bum!
Domů jsem dorazila o půlnoci, naprosto vyplivnutá. A mamka se ještě koukala na prcičky, takže jsem sedla k ní a asi do jedné seděla u telky. Ovšem pak mi už hlavička padala na stranu a cíl byl jasný: postýlka :o)
Dneska mě čeká renesanční filozofie a druhá světová válka... fuj a blé! A musím si udělat pořádek v pokoji. Vždycky smutním nad tím, jak si ho během týdne zaneřádím, můj jinak tak nádherný zeleno-růžovo-hnědý pokojík...A až budu mít nové závěsy a stůl z masivu, tak se vám s ním možná i pochlubím... ;o)
Jdu ho zdebordelizovat... :o)
A pak se projít... Protože nevím, jak u vás, ale mi tu prahne slunko do okýnek a před chvíli nám na zahradě zpíval kos či jiný podobný operní pěvec...
A z toho soudím, že je jaro opět tady! :o)