Omlouvám se za delší pomlku. Jestli jste se už radovali, že jsem se psaním sekla, tak vás musím zklamat. Tento týden jsem se totiž konečně začala učit! Vyburcovala mě k tomu především spousta volných hodin ve škole, při nichž přece nebudu sedět jak trubka, koukat do blba a přemýšlet o... Takže na řadu přišla biologie a chemie. Upřímně, to datum v kalendáři mě začíná děsit.... 2.března... Zbývá dva a půl měsíce a o všem se rozhodne. Přihlášky poslané, nic nelze měnit. Teď už je všechno jen a jen na mě...
Všechno je teď podivně prázdné. Zase postrádám nějaký záchytný bod, jak s oblibou říkám, něco, na co bych se mohla těšit. Prostě není nic. To, po čem toužím, mi osud prostě nechce dopřát. Ne, že by mě zanedbával. Potěšení mi dopřává stejně, ale přece jenom. Nechci to co potřebuji, chci něco co CHCI! Ale nevím, jestli na to tentokrát dosáhnu. Cíl je vysoko a cesta plná výmolů... Blázen, jedna z karet Míšina výkladu. Nuže vezmu si to k srdci a budu si hrát zase na blázna... Konečně, už nejednou se to vyplatilo...
www.deviantart.com
Venku prší. A včera, při víkendovém semináři v Ově, přímo lilo. Ne, že by mi to nějak vadilo. Byla jsem v DDMku, mordovala se s jigy (Veni Vidi Vicy :o)) a hornpipem (ten mě naopak absolutně přemohl)... A potila se a potila, ale bylo mi krásně. Tak krááásně. Mám ze sebe radost. Tanec je jedna z mála věcí, která mi vždycky zaručeně zpraví náladu. Jak jsem bez něj vůbec dříve mohla vegetovat? No však to taky nestálo za nic... :o) Příští sobotu máme v Karviné Dny irské kultury, čili vystoupení. Tudíž mě čeká ne jeden trénink, ale hned tři, z toho dva v Ově. Paráda. Zároveň s tím si naordinuju míň jídla, abych se pak vůbec vlezla do kostýmu a zabiju dvě mouchy jednou ranou.