Ze života maturantky?!

Zdravím!
Žiju!
Ano, ač je to k nevíře, tak jsem stále při smyslech. I měsíc před maturitou, týden po maturitní slohovce, čtyři dny před vystoupením a tři týdny před velkou oslavou Beltine v Letovicích, kam se modlím ať mě máti pustí, protože víkend před tím mám dvoudenní taneční seminář v Praze a tom jsem ještě doma ani necekla (hodlám otestovat metodu šoku)... Prostě přípravy na maturitu vrcholí, jak vidíte... Jsem vzorná školačka, na stole pozvánky na přijímačky a já se tudíž pilně připravuji a vůbec, ale opravdu VŮBEC nemyslím na NIC spojeného s irskem...
Probůh, kdy už mi konečně dojde, že za měsíc je to tady?!
Netuším...

Onehdy se mi povedla v tvůrčím psaní pěkná krátká básnička na téma "humor a satira"...o maturitě... dokonale vyjadřuje mé rozpoložení, když před sebou rozhodím otázky z bioly a chemie... Fuj a blé!


Běda, běda, já to nedám,
biji hlavou do stolu,
marně vědomosti hledám,
teroristy na školu!

Běda, běda, já to nedám,
dutá navždy zůstanu,
porota mě tupou shledá,
před pracákem přistanu.

Běda, běda, já to nedám,
okno, trapas, zhroucení,
na svůj ortel marně čekám,
kéž koktání ocení.

Hurá, trala, já to dala!
Samým smíchem chytám křeč,
porota mi vskutku přála,
třikrát čtverec a tři, heč!

Avšak za takovýto výsledek bych si doma vysloužila ty nejhorší způsoby mučení. Počínaje pár fackami přes zákaz používání compu až po zabavení stepek a ghillek. Takže to tu raděj zabalím a jdu se věnovat bílkovinám a tělním tkáním a čekat na máti s dodávkou energie v podobě višňové Studentské pečeti...
...studentské...
Božínku, už i to blbé jídlo mi dává najevo co bych měla dělat!
A začít okamžitě!

Mějte se líp než já, užívejte přicházejícího jara a modlete se za mé vykoupení z pekla... :o/